|
|
Environmentální postoje na venkově a ve městě (případová studie respondentek z obce Hostouň a hlavního města Prahy)
Finnová, Marie ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato práce se věnuje vlivu místa bydliště na environmentální postoje a především jejich utváření. V souvislosti s dalšími faktory působícími na utváření environmentálních postojů, jako je vliv rodiny, zkušenosti s přírodou a vliv sociálního prostředí, se pak snažím nalézt rozdíly v environmentálních postojích respondentek z vesnice a z města. Ve své práci jsem z tohoto důvodu provedla případovou studii environmentálních postojů a jejich utváření u respondentek z obce Hostouň a respondentek z hlavního města Prahy. V teoretické části se zabývám problematikou postojů jako takových i problematikou postojů environmentálních. Dále se věnuji sociodemografickým faktorům a především místu bydliště, které na environmentální postoje působí. Zabývám se také tím, jak se environmentální postoje měří a vymezuji pojmy venkov a město. V empirické části je provedena analýza celkem dvaceti polostrukturovaných rozhovorů - deset s respondentkami z vesnice a deset s respondentkami z města. Provedla jsem také došetřující dotazníkový výzkum s použitím standardizovaného dotazníku NEP. Cílem výzkumu bylo určit, jaké existují rozdíly v současných environmentálních postojích u respondentek z vesnice a z města, a zároveň zjistit, jakou roli hraje místo bydliště, ve kterém jedinec vyrůstal, při utváření environmentálních...
|
|
|
Pro-environmentální chování podnikatelů z hlediska jejich motivace
HOJDÁNEK, Petr
Cílem mé bakalářské práce je zjištění pro-environmentálního chování podnikatelů a jejich motivace k tomuto chování. Nalézt vnitřní a vnější faktory, které na ně působí a ovlivňují podnikatele v jejich dalším podnikatelském směřování. Zjistit jaké typy těchto faktorů existují. A v jakém prostředí vznikají. V mé bakalářské práci jsem se zaměřil na úzkou skupinu podnikatelů, která působí v jednom odvětví a má srovnatelné podmínky jak v legislativě, tak v možnostech zlepšení pro-environmentálního chování v daném regionu. Při přímém dotazování podnikatelů zjišťuji, jaké je povědomí o konceptu trvalé udržitelnosti rozvoje s co nejmenšími ztrátami na přírodních zdrojích. Zda podnikatelé vnímají zelené směřování společnosti za negativní nebo naopak za přínos. Za použití škály HEP a NEP jsem zjišťoval, zda se podnikatelé ztotožňují s pro-environmentálními názory či nikoliv. Tato data jsem využil i k ucelenému obrazu současného podnikatelské pohledu na tuto problematiku.
|
|
|
New Ecological Paradigm as a research approach in the Czech Republic: An analysis of environmental attitudes of Czechs
Vaněk, Jiří ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na Nové Ekologické Paradigma (NEP) a na doprovodný měřicí nástroj, škálu Nového Ekologického Paradigma. Práce představuje Nové Ekologické Paradigma jako opak k Dominantnímu Sociálnímu Paradigmatu. Práce poskytuje historický kontext, který vedl k vytvoření revidované verze NEP škály. Provedli jsme sekundární analýzu dat z výzkumu na téma ochota podporovat Evropské politiky na zmírnění dopadů klimatických změn provedeného v roce 2015 týmem Ščasný a spol. V práci jsme prozkoumali, jak lidé z České Republiky, Velké Británie a Polska přijímají Nové Ekologické Paradigma a zjistili jsme, že Češi mají vyšší environmentální uvědomění než lidé z Velké Británie a Polska. Dále jsme pak v práci využili Cronbach analýzu spolu s faktorovou analýzou, abychom odhalili, že v našich případech je NEP škála vnitřně konzistentní, ale data přesto utvářejí více než jednu dimensi. Regresní analýzou jsme objevili, že nejenom věk a pohlaví jsou statisticky významnými sociodemografickými prediktory pro NEP výsledky. Proměnné jako příjem, vzdělaní, velikost bydliště nebo současné povolaní jsou také relevantní proměnné pro předpověď NEP výsledků. Regresní analýzou jsme také ověřili, že přímí vztah mezi obecnými postoji vůči životnímu prostředí a faktickým environmentálně orientovaným chováním je slabý. Pro...
|
|
|
Diversita, rozšíření a ochrana léčivých rostlin v Nepálu
Rokaya, Maan Bahadur ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
V této práci jsou syntetizovány různé aspekty související s rozmanitostí, distribucí, použitím a uchováváním léčivých rostlin v Nepálu. Také jsem se snažil doporučit pokyny pro udržitelnost dvou velmi používaných horských druhů rostlin. Přílišné sklízení nebo lidskou činností vyvolaný úbytek nejsou jediným problémem pro biologickou rozmanitost. V poslední době se také ukázalo, že invaze nepůvodních druhů jsou závažný problém v Nepálu. Proto jsem také pokoušel se analyzovat dopad invazivních druhů na složení společenstva v posledních článků. První dva články se zabývaly rozmanitostí, distribucí, použitím a sklízením léčivých rostlin. Článek I ukázal, že léčivé rostliny v Nepálu mají unimodální vztah s nadmořskou výškou a maximální celková druhová bohatost je v nadmořské výšce 1000 m. Článek II, který se zabývá využití léčivých rostlin v regionu Humla, na západ Nepál ukázal, že tam je 161 léčivých rostlin, které patří k 61 čeledím a 106 rodům používané k léčbě 72 lidských a 7 veterinárních onemocnění. Léčivé rostliny v Humla byly většinou sbírány v přírodě. Toto představuje vážnou hrozbu pro rozmanitost léčivých rostlin a je proto nezbytné vypracovat řádné metodiky pro jejich sklízení ve volné přírodě a / nebo jejich domestikace. Rheum australe, endemická rostlina ze západu himálajské oblasti, je...
|
|
|
Environmentální postoje na venkově a ve městě (případová studie respondentek z obce Hostouň a hlavního města Prahy)
Finnová, Marie ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Tato práce se věnuje vlivu místa bydliště na environmentální postoje a především jejich utváření. V souvislosti s dalšími faktory působícími na utváření environmentálních postojů, jako je vliv rodiny, zkušenosti s přírodou a vliv sociálního prostředí, se pak snažím nalézt rozdíly v environmentálních postojích respondentek z vesnice a z města. Ve své práci jsem z tohoto důvodu provedla případovou studii environmentálních postojů a jejich utváření u respondentek z obce Hostouň a respondentek z hlavního města Prahy. V teoretické části se zabývám problematikou postojů jako takových i problematikou postojů environmentálních. Dále se věnuji sociodemografickým faktorům a především místu bydliště, které na environmentální postoje působí. Zabývám se také tím, jak se environmentální postoje měří a vymezuji pojmy venkov a město. V empirické části je provedena analýza celkem dvaceti polostrukturovaných rozhovorů - deset s respondentkami z vesnice a deset s respondentkami z města. Provedla jsem také došetřující dotazníkový výzkum s použitím standardizovaného dotazníku NEP. Cílem výzkumu bylo určit, jaké existují rozdíly v současných environmentálních postojích u respondentek z vesnice a z města, a zároveň zjistit, jakou roli hraje místo bydliště, ve kterém jedinec vyrůstal, při utváření environmentálních...
|
host ::
RSS.